Červenec 2009

Je tu nějaké řešení? - 5. kapitola part 2

26. července 2009 v 10:52 | Joli |  povídky
2. část 5. kapitoly včetně ankety :-) prosím komentáře :-)

klik na celý článek :-)

Je tu nějaké řešení? - 5. kapitola part 1

26. července 2009 v 10:48 | Joli |  povídky
první část 5. kapitoly :-) užijte si to :-)

klik na celý článek :-)

Daniel´s plan to destroy the supergate

23. července 2009 v 15:53 | Joli |  ostatní
rozhodla jsem se sem dát něco pro zasmání.... většina z vás, ne-li všichni, to zná - přinejmenším v češtině...
jedná se o scénku z dílu The Shroud (10x14), kdy se Daniel coby orijský převor snaží přesvědčit Jacka, že jeho plán zničit orijskou superbránu je prostě dobrý...

video je v originále, tak pro ty, co by snad měli trošku problém s porozuměním v AJ, sem dám aspoň anglický přepis scény, tak snad vám to aspoň trochu pomůže... (kdyby to však nestačilo, napište to do komentu, zkusim to nějak přeložit :-)

enjoy!!



JACKSON: Jack, you have to believe me!
O'NEILL: Why?
JACKSON: Why? Well, because…oh, I don't know, the fate of the galaxy hangs in the balance?
O'NEILL: You know that old chestnut's getting a little…old.
JACKSON: No, no, that part never gets old! Now, you have to shut down that supergate and you have to let me go!
O'NEILL: You know how much I hate being told what to do.
JACKSON: Jack, it's me!
O'NEILL: What, that's supposed to convince me?! Look at you!
JACKSON: Have I ever let you down?! No, don't answer that. Have I ever let you down when it really mattered?
O'NEILL: I don't even know who I'm really talking to, right now!
JACKSON: Not when you were being tortured by Baal, killed, brought back to life, over and over again. I stood by you the whole time!
O'NEILL: Alright, just stop! I don't need to be reminded of that! We've been around this barbecue a few times. Just because you know the stuff Daniel knows, doesn't mean you're him. Doesn't mean you're telling the truth. I mean, come on, you've got to know what you're asking me to do.
JACKSON: I do!
O'NEILL: You know, there's a bottom line here. Carter doesn't think it can be done!
JACKSON: Yes it can! A mark nine beamed directly behind the gate in the Pegasus galaxy will destroy that gate. The wormhole connection will be broken.
O'NEILL: How do you know that?
JACKSON: Hello! Merlin! *shakes the seat, getting angry*
O'NEILL: Oh yes, Merlin!
JACKSON: *sighs* Jack, I wish I had proof. I wish I had a way to convince you, but I don't! Now this was the only choice I had and I took it! It's a good plan. It-it…it just happens to hinge on you guys believing in me. Having a little faith. Now I thought, you of all people might!!
O'NEILL: Why?! You of all people should know that I don't believe anything anybody says, even if I understand what they're talking about! *frowns not sure if that made any sense*
JACKSON: Jack! It's me!
O'NEILL: Yeah?! *Jackson shakes the seat again, O'Neill stands waving his hand at him, leaves*

zdroj anglického přepisu zde

Je tu nějaké řešení? - 4. kapitola part 2

19. července 2009 v 23:31 | Joli |  povídky
4. kapitola část 2 :-) klik na celý článek
poprosila bych vás o komentáře :-)

Je tu nějaké řešení? - 4. kapitola part 1

19. července 2009 v 23:30 | Joli |  povídky
4. kapitola část první :-) klik na celý článek :-) (tak mi to trvalo trošku déle, ale snad vás ta zhruba půlhodinka nezabila :-D)


info 1.3 - výsledky ankety

19. července 2009 v 22:53 | Joli |  info
takže, vzhledem k tomu, že do půlnoci zbývá už jen něco kolem jedné hodiny, ukončím hlasování předčasně a to tímto článkem, tak bych vás ráda poprosila, abyste už nehlasovali.... výsledkem je, že 4. a 5. kapitola povídky Je tu nějaké řešení? budou napsány zvlášť... takže během několika pár minut sem zkopíruju oficiální verzi 4. kapitoly :-) snad se vám bude líbit...

ještě než tak udělám, mám pro vás možná nemilou zprávu... teda jak asi pro koho, že? Ve středu možná jedu zase pryč, ale nebude to na tak dlouho, jak to bylo teď... co se týče 5. kapitoly, nemusíte se bát, objeví se tu brzy a nebudete na ni muset čekat tak dlouho... tak to je asi zatim všecko...

info 1.2 - 10 000 návštěv

19. července 2009 v 11:05 | Joli |  info
Tento blog v nedávné době oslavil více jak deset tisíc návštěv zaregistrovaných od doby, kdy jsem tu "zavedla" statistiku návštěvnosti. Tímto bych vám moc chtěla poděkovat, že sem chodíte a čtete moje články. Moc si toho vážím!! Jste úžasní a já vás mám ráda :-)
Doufám, že tomuto blogu ještě nějaký čas zachováte přízeň a budete sem chodit dál :-)

Ještě jednou moc děkuju :-) vaše Joli :-)

dodatek k anketě

15. července 2009 v 11:14 | Joli |  ostatní
ještě jsem zapomněla napsat, že hlasování v anketě bude trvat do nedělní půlnoci, další hlasy nebudou už brány v potaz :D tak abyste to věděli :-)

info 1.1

15. července 2009 v 9:44 | Joli |  info
ahoj!! Tak jsem včera dorazila domů a mohu se tady tomu zase věnovat - je tu však jedno ALE zlobí mě notebook, takže to znamená, že povídku (a ostatní delší články) budu muset psát ručně na papír a až se moji bratři uráčí mě sem aspoň na chvilku denně pustit (píšu od bratrů z PC), budu povídku muset přepsat do OOff a až pak teprve dát na blog, čímž se vám hrozně moc omlouvám za veškeré prodlevy mezi jednotlivými kapitolami, ale technické problémy mi neumožňují mít to dřív...

po kliknutí na celý článek se vám zobrazí info či poznámky k nadcházející kapitole a anketa, ve které bych vás ráda poprosila, abyste hlasovali - týká se to toho, jak bude následující kapitola vypadat (click na CČ, kde se dovíte o co přesně jde)

SCI-FI aneb o čem to je?

7. července 2009 v 10:50 | Joli |  literatura
tak jsem trochu zapátrala na internetu a dala dohromady pár informací o svém oblíbeném literárním žánru a tím je SCI-FI neboli vědecko-fantastická literatura :-) a ráda se o to s vámi podělím :-)

klik na celý článek :-)

Erich Maria Remarque - Nebe nezná vyvolených

5. července 2009 v 10:50 | Joli |  literatura
německý spisovatel E. M Remarque a jeho dílo Nebe nezná vyvolených

  • autor: Erich Maria Remarque
  • originální název: Der Himmel kennt keine Günstlinge
  • český název: Nebe nezná vyvolených
  • rok vzinku: 1961

Příběh začíná příjezdem automobilového závodníka Clerfayta do sanatoria Bella Vista nacházejícího se v horách. Přijíždí za svým kamarádem Hollmanem, bývalým závodníkem, který se v sanatoriu léčí. Clerfayt se v sanatoriu seznámí s místní pacientkou Lilian, která je tam již 4 roky. Její stav se moc nelepší a ona ví, že už nebude dlouho žít, a tak si chce poslední chvíle svého života co nejvíc užít. Ví, že za pár dní odjíždí Clerfayt "dolů", a tak se rozhodně, že pojede s ním a nechá se vysadit v Paříži, kde má strýce, jenž spravuje její peníze. Strýc je pravým opakem Lilian. Považuje život za samozřejmost a radši celé dny prosedí doma a na všem šetří, než aby ze života něco měl.
Po pár dnech se Lilian opět setkává s Clerfaytem. Zamilují se do sebe a stávají se z nich milenci. Odjíždějí do Říma, kde se Clerfayt účasní automobilového závodu. Po pár dnech odjíždí Lilian do Benátek a Clerfaytovi o tom neřekne. Chce tam zůstat jenom chvíli, ale dostává záchvat a pobyt se prodlužuje. Poté se vrací opět do Říma, kde se opět shledává s Clerfaytem. Ten se s ní chce oženit, ale ona odmítá.
Během několika dalších týdnů jede Clerfayt další dva závody. Při druhém těžce havaruje a po příjezdu do nemocnice umírá. Lilian se vrací do sanatoria se svým bývalým milencem Borisem, který pro Lilian přijel, jakmile se o Clerfaytově smrti dozvěděl. Po šesti týdnech Lilian v sanatoriu zemře.

Horace McCoy - Koně se přece také střílejí

5. července 2009 v 10:40 | Joli |  literatura
recenze na knihu Koně se přece také střílejí od Horace McCoye

  • autor: Horace McCoy
  • originální název: They shoot horses, don´t they?
  • český název: Koně se přece také střílejí
  • rok vzniku: 1935

Ústředními postavami této knihy jsou Robert a Glorie, dva mladí lidé, kteří jsou chudí a vysnili si, že budou pracovat v Hollywoodu. Přihlásí se na taneční maraton, ve kterém vítěz bere 1000 dolarů. Oba v tom vidí možnost zviditelnit se. Během maratonu dojde k několika výraznějším událostem jako je zatčení vraha, Gloriino přesvědčování těhotné ženy, která by podle ní neměla tančit, či příchod zástupkyň Ligy matek pro veřejnou mravnost. Do situace se opět vloží Glorie, která ženy vyplísní tím, že samy se nestarají, kde jsou jejich děti, a přesto radí, jak vychovávat. Liga se snaží přesvědčit městskou radnici, aby soutěž pro nemravnost ukončila. Mezitím pořádají organizátoři soutěže svatbu, aby tak na maraton, který spíše připomíná koňské derby, přilákali co nejvíce lidí a vydělali tak víc peněz.
Glorie stále mluví o tom, že chce zemřít, ale nemá odvahu spáchat sebevraždu.
Soutěž je nakonec předčasně ukončena kvůli vraždě a těch slíbených 1000 dolarů je rozděleno mezi zbylé páry, které nevypadly. Robert a Glorie jdou na molo a povídají si. Glorie cítí stále větší touhu zemřít. Podá Robertovi malý revolver. Robertovi se vybaví událost z raného dětství, kdy jeho dědeček musel zastřelit koně, kterého Robert měl rád - kůň byl zraněný a trápil by se, a tak ho dědeček raději zastřelil. Glorie požádá Roberta, aby ji zabil. Robert to udělá - jako její přítel. Zabije ji ze stejného důvodu, jako kdysi dědeček koně - aby se netrápila. Robert je odsouzen k trestu smrti.

Václav Kaplický - Kladivo na čarodejnice

5. července 2009 v 10:30 | Joli |  literatura
recenze na historický román Kladivo na čarodejnice od Václava Kaplického

  • autor: Václav Kaplický
  • název: Kladivo na čarodejnice
  • rok vzniku: 1963

Název, pod kterým vyšlo jedno z nejúspěšnějších děl Václava Kaplického, je ve své latinské podobě (Malleus maleficarum) součástí záhlaví středověkého církevního spisu o čarodejnicích, který ve své době sloužil jako rukověť při inkvizičních soudech.
Podle něho postupival i moudrý advokát Boblig, když koncem 17. století na žerotínském panství ve Velkých Losinách a v Šumperku vyslýchal a usvědčoval osoby nařčené z černé magie. Neštěstí mnoha rodin na severní Moravě tehdy jen zdánlivě pocházelo od vernířovské žebračky, která za slíbený pytlík mouky měla zneužít svěcenou hostii, aby selčina straka dávala víc mléka. Hrabivý a mravně otrlý Boblig z Edelstadtu, jak nám jej z historických pramenů Kaplický přibližuje, založil na prohřešku dvou pošetilých žen sérii inkvizičních procesů. Postupně do nich zatáhl celé tucty vážených a hlavně zámožnáých lidí (mezi nimi dokonce i šumperského děkana), a když tyto lidi mučením nebo psychickým nátlakem donutil k přiznání a následně je poslal na hranici, bez jakéhokoliv uzardění se obohatil z jejich zkonfiskovaného majetku.
Autor napsal tuto knihu s hlubokým lidským zaujetím pro bezmocné oběti osobní zvůle a protireformačního duchovního temna, jemuž se tu marně snaží čelit pár osvícených jedinců.

Alois Jirásek - Filozofská historie

5. července 2009 v 10:12 | Joli |  literatura
další recenze se týká knihy Filozofská historie Aloise Jiráska

  • autor: Alois jirásek
  • název: Filozofská historie
  • rok vzniku: 1877

Povídka byla psána ve třetím roce autorova působení na litomyšlském gymnáziu. Z prologu víme, že při zdejším šestiletém gymnáziu bylo do roku 1849 dvouleté filozofské studium připravující studenty pro univerzitu. Studovalo na něm přes 300 filozofů.
K slavnostním chvílím malého města patřily plesy, hlavně však studentské majálesy, kterými žila celá Litomyšl. Na jaře 1847 je však hradecké biskupství už potřetí zakázalo. Filozofové reagovali bouřlivě za podpory městských slečen. Ty se sice zprvu "jedině o pentličky a tkaničky staraly", ale v probuzeneckém ruchu se díky studentům stávaly vlastenkami. Srdcem vzbouření byli mládenci bydlící u slečny Elis. Starala se o ně jako o své a z jedenapadesáti filozofů, co jich měla za ta léta na bytě, měla snad nejradši veselého Fryborta a vážnějšího Vavřenu. Cítila se smolařem Špínou, jen sobecký Zelenka jí k srdci nepřirostl.
Chlapci se odváží uskutečnit majáles i přes zákaz a celé město jim přeje. Frybort se stále víc sbližuje s Márinkou domácích a Vavřena s Lenkou, citlivou čtenářkou českých knížek. Ta žije jako Popelka u strýce aktuára Roubíčka, omezeného vrchnostenského úředníka, a u jeho němčící ženy a namyšlené dcery Lotty.
Majáles v Nedošínském háji vyzní jako nikdy. Jsou ale obavy z těžkých trestů, za něž se přimlouvá profesor náboženství. Nakonec pomůže přímluva liberálního knížete Žorže a vše se odbude krátkým karcerem. Zkoušky dopadnou dobře, nejlépe samozřejmě dříči Zelenkovi, který se jinak všeho straní. Jen Špína propadá, nešťastně zamilovaný do Márinky, a vstoupí do kláštera.
Bouřlivě zažívá Litomyšl "jaro národů" 1848. Frybort a Vavřena jsou zvoleni důstojníky studentské legie, která slavnostně přejímá od místních paní a slečen prapor s heslem volnosti a rovnosti. Studenti vyrážejí Praze na pomoc. Frybort i Vavřena, bojující na barikádách se setkávají se Špínou. Ten však umírá. Oba přátelé prchají z Prahy. Filozofie v Litomyšli je zavřena, přichází čas Bachova absolutismu. Z dovětku se dozvídáme, že Vavřena se stal lékařem a vzal si Lenku. Frybort sedlačí s Márinkou na Hané, Lotty zůstala sama a Zelenka se ozval nevyplaceným dopisem.

Charlotte Bronte - Jana Eyrová

5. července 2009 v 10:08 | Joli |  literatura
první recenze je na knihu Jana Eyrová od britské autorky Charlotte Bronte

  • autor: Charlotte Bronte
  • originální název: Jane Eyre
  • český název: Jana Eyrová
  • rok vzniku: 1847
Jana je sirotek. Deset let žila u paní Reedové, která se o ni starala jen proto, že to slíbila jejímu strýci. Děti paní Reedové Janu také nemají rády a ústavičně ji trýzní. Aby se Jany zbavila, poslala ji paní Reedová do lowoodského sirotčince, kde vládly opravdu tvrdé podmínky. Jednoho dne napadl Lowood tyf a Janina nejlepší kamarádka Helena zemřela na tuberkulózu. Po osmi letech Jana opustila Lowood, aby se stala vychovatelkou sedmileté Adélky na panství Edwarda F. Rochestera v Thornfieldu. V domě obklopeném nevysvětlitelnými záhadami a tísnivým tajemstvím prožívá Jana svoji velkou osudovou lásku.
Paní Reedová umírá, ale přesto Janu nenávidí. I tak jí Jana vše odpouští.
Zdá se, že nic nebrání tomu, aby byla Jana šťastná po boku pana Rochestera, ale ono tísnivé tajemství zničí Janě svatební den. Jana prchá z Thornfieldu. Nemá peníze a nemá kam jít. Náhoda ji přivede do domu Na Blatech, kde se jí ujímá Jan Rivers a jeho sestry Marie a Jiřina. Po čase vychází najevo, že Jan a jeho sestry jsou její příbuzní. Jan se vydává na cestu do Indie a chce, aby se Jana stala jeho ženou a odjela s ním. Ta však ale odmítá. Jejich odcizení se tak prohlubuje.
Jana neustále cítí nutkání spatřit ještě jednou pana Rochestera a vydává se proto zpět do Thornfieldu. Tam zjišťuje, že na panství vypukl požár, při kterém uhořela Rochesterova šílená manželka - ono tajemství, a sám Rochester přišel o zrak a o ruku. Jana se k němu vrátí a konečně se vezmou. Po několika letech šťastného manželství začíná pan Rochester vidět na jedno oko a má tak možnost spatřit své potomky....
ADOPCE:

adopce
adopce
adopce
adopce
adopce
adopce
MADE BY Emili