Nothing's gonna stop us - kapitola 12

5. února 2011 v 18:26 | Joli |  povídky
Poslední kapitola povídky Nothing's gonna stop us. Klik na celý článek. :-)


"Pročpak se usmíváš?" Zeptal se Blaine, když se vrátil do společenské místnosti a našel Kurta, jak tam stále sedí na gauči.
"Byla tu před chvilkou jedna holčička..."
"... malá, blonďatá, asi tak pěti- šestiletá..."
"... ano, přesně ta. Dala se se mnou do řeči a ukecala mě, abych něco zazpíval děckám z jejího pokoje."
"To jako vážně?" Povytáhl Blaine své husté obočí.
"Jop, to jako vážně," povrdil mu Kurt.
"A už sis vybral nějakou písničku?"
"Napadlo mě jich několik, ale nejsem si jistý, že se některá z nich hodí k tomu, abych ji zpíval malým dětem."
"Aha," odmlčel se Blaine. Zamyslel se - v naději, že by snad mohl Kurtovi pomoci s výběrem.
"Ty, Blaine..." oslovil ho po chvilce Kurt. "Nechtěl bys... nechtěl bysis třeba zazpívat se mnou?"
"Myslíš, že je to dobrý nápad?"
"Proč by neměl? Já bych si s tebou zazpíval rád, opravdu. Ale jestli nechceš, nebudu tě samozřejmě nutit."
"Tak jsem to přece nemyslel. Jistě, že si s tebou rád zapěju," chlácholil ho Blaine, "ale ta holčička požádala tebe, a ne mě."
"Myslím, že jí to nebude vadit, když na ten zpěv budeme dva."
"Tak tedy domluveno... jdu do toho s tebou."
"To jsem rád," usmál se Kurt a spolu s Blainem začali vybírat písničku.

* * * * * * * * *

"Tak jsme tady," oslovil Kurt Lily, když se vrátil s Blainem z oběda. Stála na chodbě a už ho několik dlouhých minut vyhlížela.
"Vy budete zpívat dohromady?"
"No, pokud to nevadí," pohlédl na ni Kurt omluvně. "Je to můj nejlepší kamarád. A zpívá skvěle, takže..."
"Jistě, že to nevadí. Pojďte, všichni už čekají," usmála se Lily, popadla Kurta a Blaina za ruce a vtáhla je do společenské místnosti, kde na židlích a na koberci seděli snad všichni caparti z celého oddělení. Jak si Kurt všiml, asi tam byl ze všech dětských pacientů nejstarší.
"Je to od tebe hezké, chlapče, že těm dětem aspoň na chvíli pomůžeš zapomenout, že jsou v nemocnici," obrátila se k němu vrchní sestra, která ten den s dalšími třemi kolegyněmi dohlížela na malé pacienty.
"No jo no," pokrčil Kurt rameny. "Tohle je Blaine, můj kamarád. Budeme zpívat spolu."
"Fajn," kývla sestra a ukázala směrem k dětem. "Jsou jen vaši."

Kurt s Blainem se na sebe usmáli a pomalým krokem přešli celou místnost. Postavili se k oknu a otočili se, aby viděli na své mladé publikum. Kurt, který do teď držel v ruce CD, co si nechal přinést, vložil disk do připraveného přístroje. Jakmile našel písničku, kterou si vybrali, stiskl "play" a otočil se na Blaina, který se mezitím opřel o radiátor.

Místností se rozezněla hudba a jakmile se přiblížil moment, kdy měl přijít první part, pokynul Kurt Blainovi, aby začal zpívat. Ten se usmál a o pár vteřinek později opravdu začal.

Looking in your eyes I see a paradise
This world that I found is too good to be true
Standing here beside you, want so much to give you
This love in my heart that I'm feeling for you


Díval se přitom Kurtovi upřeně do očí a doufal, že to mladší chlapec pozná, jak moc vážně ten text, co zpíval, myslí. Musel si přiznat, že mu Kurt od doby, co přestoupil na Dalton, přirostl k srdci. Asi jsem se do něj zamiloval...
Když skončila jeho část, nechal Kurta, aby pokračoval:

Let 'em say we're crazy, I don't care 'bout that
Put your hand in my hand baby, don't ever look back
Let the world around us just fall apart
Baby, we can make it if we're heart to heart



Kurt věděl až moc dobře, proč chtěl zpívat zrovna tuhle písničku. Text mu byl vlastní a vyjadřoval přesně to, co sám cítil. Opětoval Blainovi jeho upřený pohled a nedokázal se ubránit úsměvu.

V refrénu se pak jejich hlasy spojily:

And we can build this dream together, standing strong forever
Nothing's gonna stop us now
And if this world runs out of lovers, we'll still have each other
Nothing's gonna stop us, nothing's gonna stop us now
Woh woh oh

Kurt, na kterém byla opět řada, se cítil neskonale šťastný. Začínal si uvědomovat, že se během písničky něco změnilo. Něco mezi ním a Blainem. Nebo se mi to jenom zdá??Každopádně si zpěv užíval a dával do něho všechno. A doufal, že Blaine pochopí, že to zpívá jen a jen pro něj:


I'm so glad I found you, I'm not gonna lose you
Whatever it takes, I will stay here with you
Take it to the good times, see it through the bad times
Whatever it takes is what I'm gonna do



Zdálo se, že oba chlapci dokonale zapomněli na to, že zpívají pro nějaké publikum. Veškerý okolní svět pro ně na tu chvíli přestal existovat. Věnovali se zpěvu, textu, svým pocitům, které do písničky dávali, tomu druhému.

Nyní byla opět řada na Blainovi:

Let 'em say we're crazy, what do they know
Put your arms around me baby, don't ever let go
Let the world around us just fall apart
Baby, we can make it if we're heart to heart



Blaine si tím byl jistý. Tím, co ke Kurtovi cítil, a i tím, že on sám nebyl Kurtovi lhostejný. A před tím, než se oba opět spojili v refrénu, se zeširoka usmál.

And we can build this dream together, standing strong forever
Nothing's gonna stop us now
And if this world runs out of lovers, we'll still have each other
Nothing's gonna stop us, nothing's gonna stop us

Ooh, all that I need is you
All that I ever need
And all that I want to do
Is hold you forever, forever and ever

And we can build this dream together, standing strong forever
Nothing's gonna stop us now
And if this world runs out of lovers, we'll still have each other
Nothing's gonna stop us, nothing's gonna stop us
Woh oh oh-oh-oh
Nothing's gonna stop us, nothing's gonna stop us now
Hey baby


Když písnička dohrála a oni přestali zpívat, zavládlo na chvilku v místnosti ticho. Kurt s Blainem stáli naproti sobě, dívali se tomu druhému upřeně do očí a usmívali se... dokud je z jejich zasnění nevytrhl potlesk.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
ADOPCE:

adopce
adopce
adopce
adopce
adopce
adopce
MADE BY Emili